25. KVĚTNA

"Ďábel mívá ve zvyku pokoušet člověka spíše zvenčí nez uvnitř. Bůh naopak působí a zdokonaluje duši člověka spíše zevnitř než zvenku."

Upřímná ctnost se stará o to, aby byla známa Bohu, ne lidem; vyhledává spíše skrytost než veřejnost. Touží po tom, aby ji viděl Bůh, který vidí i věci skryté, ne aby ji viděli lidé; je spokojena se svědectvím svědomí.

Kdo chce být klamán, ať soudí podle zevnějšku. Ach, jak často pouze hrajeme a necháváme se klamat! Přetvářkou klameme jiné; spokojeni pouhým nátěrem zbožnosti, pokud žijeme, klameme sami sebe.

Potěšujeme se skořápkou, o jádro nedbáme. Jak zvrácené jsou lidské starosti! Všechny se týkají vnějších věcí, stěží jedna jediná se zabývá vnitřními záležitostmi. Není většího pošetilce nad toho, který sám o sebe nedbá a stará se jen o to, jak se o něm smýšlí.

Veškerá hodnota člověka spočívá v jeho duši, celou jeho ozdobou je ctnost; nepěstuje-li tuto, je ošklivý, i kdyby snad svojí krásou předčil Adonise15; skryté věci jsou vzácnější než to, co bije do očí.

15 Adonis, syn kyperského krále Cinysy, miláček bohyně Venuše.

Zpět ke
knize
   Tuto stránku navštívilo
00334[TextCounter Fatal Error: Could Not Increment Counter] návštěvníků.