11. ŘÍJNA

"Je-li vnější úprava skromná a důstojná, svědčí o vyrovnané a krásné duši; je-li však přehnaná, obyčejné ze snahy zalíbit se ostatním, zasluhuje odmítnutí."

Snaha zalíbit se lidem je jak všeobecnou, tak i tou největší marnivostí světskou velmi mnoha lidí. Touží po tom, aby byli viděni; co z toho mají? Usilují o to, aby se zalíbili: co je ovocem tak velké snahy?

Lenivý člověk promarňuje čas, který měl věnovat starosti o věčnost, šlechtěním svého těla; zabývat se jen úpravou svých vlasů, jak velice se tím člověk snižuje! Co na tom, není-li účes podle poslední módy.

Kdybychom tak pečovali o krásu a čistotu duše jako pečujeme o tělo, kdybychom toužili se tak zalíbit očím Božím jako lidským: jakými svatými bychom se stali a v jak krátké době!

Přílišná péče o tělo poskvrňuje duši; ješitně namalované tváře a rty jsou nástrahou pro oči, kamenem úrazu, zkázou nevinnosti: takovou vnější úpravou se spíš zalíbíš peklu než lidem.