12. LISTOPADU

"Je charakteristické pro Boha a jeho dobré anděly, že naplňují duši opravdovou duchovní útěchou."

Zlý duch loví rád v neklidu; zatemňuje ducha, oslabuje vůli, dělá člověka trudnomyslným, aby ho takto svedl hledat útěchy v tom, co se Bohu nelíbí a ducha ubíjí.

Člověk rozrušený není schopen zastávat své povinnosti a nikdo se nemýlí tak jako ten, kdo tápe v temnotě. Bude-li tvá mysl zahalena zármutkem, chraň se jakéhokoliv rozhodnutí; počkej až se vyjasní, abys mohl lépe rozlišovat.

Pokoj v duši a klidná mysl jsou znamením, že v duši přebývá milost Boží, jsou jakousi předchutí nebe; zmatek a nepokoj jsou naopak znamením zlého ducha a jakýmsi obrazem pekla.

Ďáblovi služebníci mají důvod k zármutku, avšak děti Boží ne. "Zdar tomu, kdo je spravedlivý, jemu buď zdar" (Iz 3,10)! Existuje jen jediný zdroj jak radosti, tak i zármutku: vlastní svědomí; dobré svědomí je pramenem radosti, špatné svědomí je zdrojem zármutku.