17. LISTOPADU

"Dar řeči je velmi žádoucí, neboť je ve styku s bližními nutný."

Jako se otevřou květy, když na ně dopadnou hřejivé sluneční paprsky, jako by otevřely svá srdce, která uzavřely před ponurou tváří tmavé noci, tak snadno si podmaní srdce bližních ten, kdo se udělá oblíbeným půvabným zevnějškem a milou řečí.

Kdo jednou ztratil vlídnost, stává se nepřítelem ostatních lidí; vlídností se nechají získat lidé, vlídnost je univerzálním klíčem k lidským srdcím a magnetem, který přitahuje všechny nejprve k potom i k následování.

Vlídný člověk dokáže jednou větou víc než jiný stokrát opakovanou domluvou. Necitelný člověk nenechá nikoho na pokoji, každého zraňuje kousavými poznámkami, proto jím všichni opovrhují a nenávidí ho.

Vlídnost je velikým přirozeným darem, kdo jej však nedostal, ať si jej snaží osvojit cvičením. Cvičení překonalo častěji i samu přirozenost. Vlídnost osvojená cvičením předčí vrozenou vlídnost o tolik, o kolik je spolehlivějším učitelem soustavné cvičení než sama přirozenost.

Zpět ke
knize
   Tuto stránku navštívilo
00295[TextCounter Fatal Error: Could Not Increment Counter] návštěvníků.