27. LISTOPADU

"Toto by se mělo stát naší druhou přirozeností: ve všech věcech vidět přítomného Boha a nejen při modlitbě, nýbrž neustále povznášet svoji mysl k nebi."

Téměř nikdy bychom nezhřešili, kdyby v okamžiku, kdy chceme hřešit, byl přítomen svědek; a což teprve soudce? Koho neodvrátí od hříchu strach před trestem, toho zadrží stud. Neexistuje žádné místo, které by bylo tak odlehlé, že by tam nebyl Bůh.

Jako přítomnost slunce vyzařuje všude světlo, tak také tam, kde je Bůh, přichází s ním do duše světlo, které zeslabuje moc knížete temnot a odhaluje jeho pikle.

Pamatujeme-li na Boha jenom při modlitbě, jak skoupí jsme k němu a lakomí sami k sobě! Kolik času nás denně stojí ostatní práce a zaměstnání a na Boha a na zajištění spásy své duše nemáme ani trochu času?

Bůh na nás myslí stále, nikdy se o nás nepřestává starat, neustále nám prokazuje dobro. Není okamžiku, ve kterém by nás nezahrnoval nějakým darem. Jak málo na něho s vděčností pamatujeme!

Zpět ke
knize
   Tuto stránku navštívilo
00370[TextCounter Fatal Error: Could Not Increment Counter] návštěvníků.